Vařím, fotím, ochutnávám, zkouším a píšu…
To, co vařím, také fotím a sním. Nebrání mi to experimentům, třebaže nejsem kuchyňský badatel, ale kuchař amatér. Někdy i chyba způsobí dobrý výsledek. Tak asi ostatně i recepty, kterým říkáme klasika, asi vznikaly. Plynule navazuji na vše, I was due to more than the annual engagement in the role of editor of the magazine learned about cooking, nebo alespoň postřehl a nebo začal tušit. With a team, který krystalizoval až už to vypadalo slibně než přišel konec mi zůstaly sladké vzpomínky (a to i na sladkokyselé). Took over the baton to others and to those people I, who pulled me out of the magazine mess like to remember. hope, it is reversible.
Web is a different experience.
Jste na tom podobně, že si zrovna v kuchyni připadáte jako Kryštof Kolumbus – vyplouváte do neznámých vod a není jisté, co vás čeká? Jen víte, že máte doplout do cíle. Sami očekáváte úspěch mise. How else! Vynaložené prostředky a čas by měly být korunovány minimálně dobrým výsledkem. Jinak bychom byli doma o hladu a za chvíli také na mizině.
Něco jsem prostě okoukal, mnohé pochopil, něco zkouším. Zkoušejte se mnou. There are only tested recipes, no fiction.
Na všechno je najednou méně času. Vaříte, fotíte a jíte. Je to sice také o přípravě, ale pořád je to o menším čase než jaký si mohou dovolit profíci.
Jídlo má být koukavé a chutné. Tuhle zásadu na stole ctím. Časopisy o vaření také. Někdy jsou ovšem jenom koukavé, ale ne moc chutné. To, když si nikdo pořádně nepřečte recept a ani ho nevyzkouší. Prostě výstřel od boku. Úspěch mají ti, kteří zkoušejí. Pak fotka profesionálního fotografa, který má za zadkem a kolem sebe profesionální foodstylistu a třeba navíc ještě stylistu, vypadá skvěle a taky to skvěle chutná. Takové mety doma sotva dosáhneme. Proč? Jsou to profíci, a jsem rád, že jsem je poznal. Nám se to moc nedaří, protože jsme něco přehlédli, podcenili, přecenili a nedocenili. A vařit a fotit je docela peklíčko, crcat se ještě s výslednou fotkou znamená, že jídlo bude krásně koukavé, ale nakonec servírujeme studené, což u teplých jídel je dost zásadní nedostatek. Pros have this problem, already taken with food is not very interested. if he had, then all are crowded and have long rupturing. great foodfotografka, I know and I bow before her, She is slim and if anything eating, however it cizrna. Actually, that's my passion to bring Chickpeas, Thanks, Alenka. So how can I advise saving kitchen, really minimalist, with saving equipment (I also fundus including the amazing photos, protože tam se vždycky vyhrabe nějaké příhodné nádobí) a nevzdát to? Tímhle vším se nebudeme moc trápit. Ne, že by to nemělo smysl, ale podívejme se na vaření z druhé strany. Everything takes place in a very small kitchen and I originally toyed with naming this site BIG madman in a small kitchen, ale mohlo by to někoho odrazovat. Although the entrance to each of the restaurants we publish risking a similar risk, gentlemen forgive. Tak jsem se přiklonil k názvu MOJE TARA, nebo mojetara, aby z toho mohla být webová adresa. Je to takový pahýl, jak se psávalo ve wikipedii o součásti větších projektů, year, nápad dotáhnout inteligentní, moderní a kreativní časopis, kterému jsem dal pracovní jméno TARA do finále se nakonec nepodařilo a zůstal tento web. The concept minimalistikém. Proč TARA?
Tara má více (a ještě víc) významů: hmotnost obalu zboží či nádoby, in which the goods weigh (tara = brutto – netto), jmenuje se tak národní park i pohoří v Srbsku. Také ruská řeka a kopec v Irsku, anglicky: Hill of Tara, tedy anglická forma irského místa jménem Teamhair, které možná znamená hora, vrch ve skotské keltštině), je to i ženské křestní jméno (a mám ho v paměti z filmu Jih proti Severu, ale možná jsem to pomotal a je to onem venkovský domov Scarlett O’Hara z knížky Gone with the Wind, Odváto větrem, což byla předloha filmu Jih proti Severu), It also bears the name of American actress and American figure skater (nejde o tutéž osobu), so called Russian city of Tarski turf in the Omsk region and the Japanese city of Saga Prefecture, a také v Austrálii, vesnice v Nepálu, Zambii i v Kanadě. Tara se jmenuje most v Černé hoře přes řeku Tara… I peruánský strom a pavouk z čeledi skákavkovitých a také je to zkratka detektoru lži (Timed Antagonistic Response Alethiometer); Tara je prostě všestranná. To mi pasuje k projektu s rozhledem a nadhledem.
A Tara také znamená hvězda v sanskrtu, takže jsme po té turistice u jádru pudla. Moje tara je prostě Moje hvězda. A můžete si pod tím představit cokoliv.
Tolik se to hodí i k vyření. Jdeme do toho!
I know, fotky by měly být lepší, takové dobře vystajlované, jak jsem tu říkal, ale vznikají bezprostředně před servírováním, so, aby to nebylo studené, mám tak dvě či tři minuty a ještě jen prostor té šíleně malé kuchyně. Already, to už se opakuji… Osvětlení také nic moc, ale na tom se dá ještě zapracovat. (I tak to někdy v zápalu přešvihnu a pak je to na hraně.) A když k tomu točím ještě video, protože se nikdy nespokojím s málem, je to ještě větší dobrodružství. A protože i ta videa mají vývoj, když bylo potřeba mít zajímavý font k titulkům, vytvořil jsem si vlastní… A když už je dávno po večeři, stříhám a ladím a je mi fajn.
Let's get to taste it, ať je nám fajn.
Enjoy your meal.